Veršíky o opici po opici
Po nezríděném chlastě, picí,
druhú rečú – po opici,
v hubjě enem tak jak v rici,
tvoje suová každý cící.
Jaký na to nájít lék,
starý, muadý ket máš vjěk?
Opovjěď je taká prostá,
ví to iba jeden ze sta.
Nepomože vjěru ňic,
len to pjěkně rozchodzit.
Chodzit snaš sa pjěkně rovno
dokát vynde s picím hovno.
Aš potem bude svjěta žit,
ket ulaví si ctená rit.
Aj úsmjěf vrácí na líčka
Marka, Zuzka, Aňička.
Rodák z Holíča, dôchodca (64 vek, 176 výška, 127 váha, 536 dôchodok), kariérne odídúc z Bratislavy a žijúc na Záhorí teraz už s naozajstnými zvieratami, čakajúc na smrť, aby ma šľak z politiky netrafil hneď, tak sa liečim veršovaním na všaké aktuálne vážne i nevážne témy, aj v zmuchlanej záhoráčtine.
