Fotka
Fotka neňi stlačit spúšť,
či hrom hrmí, či je plúšť,
či pálí ťa v písku púšť,
jě to ťašké, vjěr, jě to kumšt.
V technice dnes automat,
robí šecko jak ten Mat.
Ket máš giga pixelú,
odfocíš sa s Gizelú.
Selfy jě sám sebja focit,
pro ego jě dobrý pocit.
Táto grimasa menuje sa svojka,
(to ket synka nechá dojka…).
Fotka, to je nápad v oku,
po prípravjě, a či zboku.
Krása fareb, zlatý rez
žena v šatách, a či bez.
Súhra svjětla, ťíňú, tmy,
pro mňa velký dif osmý.
Z vjěcí ciché záciší,
dušičku ťi ucíší.
V mikročasi okamžik
zachycí aj v oku tik.
A ostrosci dálná hlúbka,
rozostrená v textě hrúbka.
Exponovat možeš tak i tak,
proci slunku ket sa rúcí vlak.
Ty si v noci paparaci,
neš sa svjětla dúška skrácí.
Jak ve vesmíri velký tresk,
blíská svjětlo silný blesk.
Nélen pytlákovi dálkomjěr,
može zmjěrat v dálce zvjěr.
Bes fotky, co by uš byl dokument,
ňic neríkám, no comment.
Žeby klepy, správy, noviny,
ostali bes fotky bes viny?
U eŠTéBé sa píše „zvodka“
a prikládá sa tvoja fotka.
Fotka tróňí na každej karce,
od trestanca po účet v bance.
Já vzdávam fotce super hold,
velkým písmem typu bold.
Nech fotce voňá vúňa kvící
a v ludském žicí,
nech í svjětlo dúho svící!
Rodák z Holíča, dôchodca (64 vek, 176 výška, 127 váha, 536 dôchodok), kariérne odídúc z Bratislavy a žijúc na Záhorí teraz už s naozajstnými zvieratami, čakajúc na smrť, aby ma šľak z politiky netrafil hneď, tak sa liečim veršovaním na všaké aktuálne vážne i nevážne témy, aj v zmuchlanej záhoráčtine.
