Nedzelná chvíua po Záhorácky: Pejo Vidlár – Kebych.
Kebych
Kebych já byl citú král,
na despotu co sa hrál.
Kebych já mňel takú moc,
spejkňit deň a sťíšit noc…
Spýtal bych sa, co prospjeje nám,
na co dúraz, rozum dám?
Ochraňovat prírodu –
rodu treba od zrodu.
Vážit vaše, svoje zdraví,
pochopí, gdo ochuraví.
Zažit úspjech v každej práci,
nečekat jak deň sa skrácí.
A ty spory, pravoty,
sudcové bes levoty,
rozsudky a výroky,
skúrej, a né, a né o roky.
A politici majú česť,
za kratší konec tahá lesť.
Na ulici stretneš ludzí,
usmjejú sa, šeci, aj tí chudzí.
Žel, su dúchotca bes „svojpráva“,
v noci sa mi horší spává,
beru šecko, co gdo dává,
na dvori slépka a né páva…
Mám za sebú vela žicá,
spomínky mi na svjet svícá.
Skúsenoscí víc neš dosť
a smútek je múj denňí hosť.
dedo Pejo
Emeritňí Doc. Ing. Štefan Vidlár, CSc. alias dedo Pejo, rodák z Holíča (66, 176, 120, 534 – vjěk, výška, váha, dúchodek), odejdúc na penziju z BA žit na Záhorí tentokrát s ozajstnýma zvírencama, aby mu čekáňí na pravdu Boží lachší ubíhalo, píše vážňe aj ze srandú s chybama v zmuchlanej Záhoráčťině a ňekedy aj po slovensky. (Sem tam pridá aj fotku.)
