Chvíua po Záhorácky: Pejo Vidlár dnes o politikoch na tlačofke
Politik na tlačofke
Výhovorky, zatúkáňí,
ide na vás uš klekáňí.
Zetmívá sa, zvoňí zvon,
klekaňice, pravda von.
S tlačofkama rostrhlo sa vrece,
nesce sa mi hen do klece.
Já ňic nevím, tam sem nebyl,
uvjer ty mi volič – debil!
Jás su čistý jak to Boží srdce,
čerstvý prúvan robit prd sce.
Smrdzí to a zapáchá,
zlá je v basi opacha.
Ustójím to, kreslo moje,
gdo tu lepší, gdo je?
Su najlepší, budu dúho,
rozumíš mi, volič – sluho!
dedo Pejo
Emeritňí Doc. Ing. Štefan Vidlár, CSc. alias dedo Pejo, rodák z Holíča ze severňího Záhorá (67, 176, 120, 591 – vjěk, výška, váha, dúchodek v euro), odejdúc na penziju z Prešporku žit na Záhorí tentokrát s ozajstnýma zvírencama, aby mu čekáňí na pravdu Boží lachší ubíhalo, insitňe píše a veršuje vážňe aj ze srandú s chybama v zmuchlanej Záhoráčťině a ňekedy aj po slovensky. Politická satira mu neňi cuzí. (Sem tam pridá aj fotku.) Velice nekriticky a neskromňe túží po tituli: Záhorácký Hvjezdoslaf, prípadňe: Homér ze Záhorá. Jak Jarek Nohavica by prijal aj ňejakú Puškinovu cenu od Vovu Puťina.
