Nedzelná chvíua po Záhorácky: Pejo Vidlár dnes o špárátku.
Špárátko
Já vidzím len na krátko,
netuším či špárátko?
Co to asi mohlo byt,
s čím nemožu chvílku žit.
Mňa uš bolá trochu kúby,
do čaju si sypu prášek púhý.
Potem je mi fajn a k smíchu,
náchylný su aj já k hríchu.
V kapsi saka kedy´s v mlaďi,
nosil sem co krásku hlaďí.
Nač to ale pro kamoša,
na draka či na tátoša?
Možno to byl tahák malý,
co mu doma cicho dali.
Jak ve vládze rídzit štát,
gde co brat a kam nahrát.
dedo Pejo
Emeritňí Doc. Ing. Štefan Vidlár, CSc. alias dedo Pejo, rodák z Holíča (66, 176, 120, 534 – vjěk, výška, váha, dúchodek), odejdúc na penziju z BA žit na Záhorí tentokrát s ozajstnýma zvírencama, aby mu čekáňí na pravdu Boží lachší ubíhalo, píše vážňe aj ze srandú s chybama v zmuchlanej Záhoráčťině a ňekedy aj po slovensky. (Sem tam pridá aj fotku.)
